• kvalitativní hodnocení

Lymeská borrelioza je infekční onemocnění vyvolané spirochetou Borrelia burgdorferi sensu lato, přenášenou klíšťaty rodu Ixodes. Ve střední Evropě onemocnění způsobují zejména B. afzelii a B. garinii.  B. burgdorferi sensu stricto jen zřídka. Klinické projevy LB se dělí do tří stádií: 1.časné lokalizované stádium (za 3 dny až 6 týdnů po přisátí klíštěte) - typickým příznakem je pomalu se šířící červená skvrna, zvaná erythema migrans, která se objeví v místě přisátí klíštěte asi u třetiny postižených. Toto stádium může být doprovázeno chřipkovými příznaky. V 2. časném diseminovaném stádiu (několik týdnů až měsíců po infekci) se objevuje zánětlivé postižení CNS (serosní meningitida), kardiální postižení, postižení oka (konjunktivitida), kloubů (migrující artralgie) a kůže (boreliový lymfocytom). Pro třetí pozdní stádium (více než 6 -12 měsíců po infekci) jsou charakteristické chronické změny různých orgánů, zejména kloubů, kůže a nervového systému.

Vyhodnocení imunoblotu může pomoci rozlišit časnou a pozdní fázi infekce. V raném stadiu se tvoří (předevší IgM) protilátky proti p41, OspC a VlsE. V pozdnějších fázích infekce se tvoří IgG i proti p83, p58, p39 a p21. 

VlsE a OspC jsou považovány za nejcitlivější antigeny pro diagnostiku borréliové infekce. 

Sérologický nález je však vždy nutno hodnotit v kontextu klinického stavu pacienta, jeho anamnézy a terapie.