Immunia | Centrum prevence a léčby alergií a poruch imunity

Imunoglobulin G2 IgG2

Princip:	Turbidimetrie
Materiál:	Srážlivá krev, sérum
Stabilita:	2-8°C: 8 dní, déle při -20°C
Provádí se:	1x týdně
Doba odezvy:	2 týdny
Referenční meze:	0d – 1m 0,87 – 4,1 g/l 1m -4m 0,38 – 2,1 g/l 4m – 6m 0,34 – 2,1 g/l 6m – 1r 0,34 – 2,3 g/l 1r – 1r6m 0,38 – 2,4 g/l 1r6m – 2r 0,45 – 2,6 g/l 2r – 3r 0,52 – 2,8 g/l 3r – 4r 0,63 – 3,0 g/l 4r – 6r 0,72 – 3,4 g/l 6r – 9r 0,85 – 4,1 g/l 9r – 12r 0,98 – 4,8 g/l 12r – 18r 1,06 – 6,1 g/l 18r – 99r 1,5 – 6,4 g/l
Zdroj referenčních mezí:	T. Zima a kol.: Laboratorní diagnostika, 3. vyd., 2013, Galén
Klinické informace:	Podle typu gama řetězce se třída imunoglobulinu IgG dělí na 4 podtřídy. V rámci třídy IgG je obvyklé pořadí koncentrací podtříd IgG1˃IgG2˃IgG3˃IgG4. Skutečné koncentrace však mohou mezi jedinci kolísat. Deficit v některé z podtříd se nemusí projevit snížením hladiny celkového IgG.
Interpretace:	Pacienti s deficitem IgG1 a/nebo IgG3 mívají potíže s rekurentními nebo chronickými infekcemi dolních cest dýchacích. Jedinci s nižším IgG2 a/nebo IgG4 jsou náchylnější k sinusitidám a otitidám. Deficit IgG2 se může vyskytovat samostatně nebo v kombinaci s deficitem IgG4 nebo IgA. Děti se sníženou hladinou IgG2 jsou náchylnější k infekcím, kde hrají zásadní roli bakteriální polysacharidy - způsobené např. H. influenzae B a S. pneumoniae.